Otázka: Dobrý den, můj manžel, se kterým žiji 25 let, má dlouhodobé problémy s alkoholem. Dříve sice pil každý den také, ale druhý den normálně fungoval. V posledních cca 5 letech jednak zvýšil dávky, a to podstatně, a začal pít i během dne. Napřed jen o víkendech, ale pak pití přerostlo i do všedního dne. K obědu si dává víno i tvrdý alkohol a večer pak doma vypije každý večer pivo a pak minimálně jednu až dvě lahve vína. Vzhledem k tomu, že prakticky nikdy nevystřízliví, je verbálně agresivní, depresivní a paranoidní. Snažili jsme se mu několikrát celá rodina domluvit, ale marně. Také jsem se snažila ho odvést do poradny, kam sice šel, ale výsledek byl nulový. Nepomáhá ani výhružka rozvodem. O rodinu prý sice přijít nechce, ale nic se nemění. Máme ještě nějakou možnost?

Doporučení: Je nám líto, že musíme napsat, že popis chování Vašeho manžela bohužel přesně odpovídá závislosti na alkoholu. Domlouvání nepomáhá. Ani vyhrožování tím, co nedokážete splnit. Teď je pro Vašeho muže alkohol možná důležitější než vlastní rodina, ale to se může změnit. Naděje na uzdravení je, a není úplně malá, i když závislost obecně je urputná a často smrtelná nemoc. Naše nejdůležitější rada zní: nezachraňujte manžela, postarejte se v první řadě o sebe a svou rodinu. Běžte se osobně poradit s odborníkem, protože teď máte problém Vy (Váš muž ho zatím nevnímá nebo ho možná i popírá), v této situaci si péči a podporu zasloužíte Vy. Pokud chcete s manželem zůstat, vyžadujte od něj změnu chování a léčbu, ve vztahu k němu buďte důsledná a tvrdá, ale nezavrhujte ho jako osobu, pouze jeho pití a jiné (jasně stanovené) nepřijatelné způsoby chování. A vydržte to, nedejte na sliby a omluvy. Bude to bolet, ale pak se Vám uleví.

Otázka: Dobrý den, můj dotaz se týká manžela, který moc pije a pak si zlost vylévá na nás. Nějaká ta facka proběhne, ale není to na denním pořádku, jde o výčitky a takový ten psychický nátlak. Nebere v potaz, že děti spí, že někdy se na to musí dívat i naše dcera. Už nevím, jak s ním mluvit, aby vyhledal pomoc. Nechci ho zavřít do léčebny, jen bych potřebovala poradit, jak ho mám přinutit, aby si konečně svou chybu přiznal a sám z vlastní vůle někoho, kdo mu pomůže, vyhledal.

Doporučení: Dobrý den, nacházíte se v nelehké situaci, která nemá jednoduché a rychlé řešení. Abyste se mohla dobře postarat o své děti, dát jim bezpečí, klid a lásku, což považujeme za nejdůležitější, je třeba, abyste Vy byla v pořádku. Pro mě jste teď Vy tím, kdo potřebuje pomoc. Váš manžel si o ní neříká, pravděpodobně své pití a jeho následky bagatelizuje. Přemlouvání, domlouvání ani plané výhružky nejsou účinné. Jediné, co ho může přimět ke změně chování, je změna Vašeho chování k němu. Je potřeba aby pocítil, že problém má on. Když to bude jeho problém a ne Váš, jemu to bude nepříjemné a on bude sám chtít nějakou změnu. Domácí násilí je nepřípustné, existují i právní prostředky, jak doma dosáhnout klidu a bezpečí. Pití přes míru, která ohrožuje děti (nejen fyzicky, ale i psychicky či morálně), je nepřípustné. Terapie závislosti či škodlivého pití (nemusí jít o ústavní léčbu, i když ta bývá velice prospěšná) může být podmínkou Vašeho dalšího setrvání ve vztahu. Jste ale ochotná a schopná takové podmínky a pravidla stanovit a dodržet? Vždycky je lepší, když na to nejste sama, proto Vám doporučuji osobně se obrátit na adiktologickou ambulanci, terapeuta či psychologa ve svém okolí, abyste s ním svůj postup podrobněji probrala.

Otázka: Dobrý den, mám dceru a ta zhruba dva roky pije každý den láhev vína. Poslední dobou, když může, prokládá i tvrdým. To ale spise výjimečné. Láhve od vína si schovává po celém bytě, nenapije-li se, je nervní, napije-li se, neví, kdy přestat, vše končí vždy pláčem a hysterií. Tohle je pořád stejné, den po dni. Teď se stěhuje od přítele zpět domů, má malé tříleté dítě. Povinnosti matky zvládá v pohodě, ale myslím, že i to je dočasné. Spolu máme velmi blízký a kamarádský vztah. Mluvíme upřímně o tom, že má velký problém, ale problém je v tom, že má strach, aby se partner nechtěl soudit o malého, a proto mu nechce dávat do ruky zbraň v podobě toho, že se bude léčit z alkoholismu. Pořád mluví o tom, jak musí zvládnout pít jen pátek a sobota večer. Dokud se nenapije, je vše v pohodě, jakmile má v sobě půl láhve vína, už s ní není rozumná řeč. Chci jí pomoct, jsem z toho zoufalá. Existuje nějaká poradna, kde nesmí nikomu sdělovat, že se dcera léčí, aby se nebála případného soudu o malého? Její partner sice o dítě do vlastni péče nemá žádný zájem, ale je hodně mstivý a rychle mu dojde, že jen tím by ji mohl v nastalé situaci, kdy dcera od něj odchází, uškodit. Sama si nevím rady, ani nevím, jak ji poradit, zkusila jsem cukr i bič a výsledek je pořád stejný – pije dál.

Doporučení: Dobrý den, z Vašeho líčení je patrné, že Vaše dcera má s alkoholem problém. I když diagnostikovat závislost na dálku nelze, vypadá to, že své pití opravdu nezvládá. Píšete, že dcera nechce dávat svému bývalému partnerovi „zbraň“ v tom, že se bude léčit. Obávám se, že pokud se léčit nebude, její problém se prohloubí, své dítě poškodí o to víc a „přijde o něj“ tak jako tak. Nechceme malovat ten nejhorší scénář, chceme spíš upozornit na to, že závislost je vážná nemoc, která mívá fatální následky a ubližuje nejen nemocnému, ale i jeho blízkým, a proto není radno ji podcenit. Pokud by se Vaše dcera chtěla vyhnout oficiální diagnóze a evidenci své závislosti v systému zdravotního pojištění, může se obrátit na odborníky, kteří si za své služby nechávají platit přímo – takových terapeutů je relativně dost a najdou se mezi nimi i psychiatři. Při rozvinuté závislosti ale bývá nejúčinnější podstoupit krátkodobou ústavní pobytovou léčbu, kterou si hradit z vlastního není vždycky možné. Pokud je zájmem Vaší dcery udržet si dítě a ve zdraví se o něj starat, doporučili bychom jí, aby své pití začala brát vážně a nehledala důvody, proč nemůže využít dostupnou odbornou pomoc, a co nejdřív se obrátila na nejbližší adiktologickou ambulanci. Součástí služeb poskytovaných adiktologickou ambulancí je i sociálně-právní poradenství, takže téma rozchodu partnerů či obavy ze sporu o dítě tam lze také probrat. Vy jako matka závislé dcery to rozhodně nemáte jednoduché, ale zároveň máte díky blízkému vztahu v rukou také určitou moc, obzvlášť když u Vás bude dcera teď bydlet. „Cukr a bič“ samy o sobě nefungují, klíčové je stanovit pravidla a sankce za jejich porušení, a ty důsledně dodržovat. Naznačujete, že se dcera pokouší pít kontrolovaně (pouze určité dny), což se jí nedaří – pak je tím nejvhodnějším prostředkem k uzdravení důsledná abstinence. Střízlivost a žádný alkohol může být jedno z pravidel, za kterých u sebe dceru necháte. A zdraví malého dítěte (duševní, tělesné i morální) je tím nejvyšším zájmem, takže pokud bude dcera pít nadále a ohrožovat tím jeho zdravý vývoj, může být „odebrání“ v podstatě prospěšné. Na závěr je třeba ještě dodat, že je vždycky lepší, když na to nejste sama, proto Vám také doporučujeme osobně se obrátit na adiktologa, terapeuta či psychologa ve svém okolí, abyste s ním svůj případný postup podrobněji probrala.

Otázka: Dobrý den, mám kamaráda, který má momentálně problém s tím, že když si večer dá dva panáky nebo dvě piva, tak ráno ještě není střízlivý. Dříve byl schopný vypít mnohem víc a ráno byl úplně střízlivý a v pohodě. Něco se v něm změnilo. Je pravda, že přes svátky a celý leden chodil po práci skoro každý den na jedno dvě piva a dva až čtyři panáky. Dokážete mi říct, co se mohlo stát? Jde o příznak nějaké nemoci?

Doporučení: Dobrý den, může se jednat o snížení tolerance, kdy i po vypití menšího množství alkoholu, než na jaké byl konzument běžně zvyklý, se u něj rychle objeví příznaky těžké opilosti, které přetrvávají delší dobu. Snížení tolerance může být varovným znakem prohlubující se závislosti, a souvisí jak se snižující se funkčností jater, tak s deficity dalších tělesných systémů. Rozhodně nedoporučujeme nad těmito příznaky mávnout rukou a naopak upozornit kamaráda, že máte obavy o jeho zdraví a že mu doporučujete návštěvu lékaře a/nebo alespoň dočasné vysazení alkoholu s dohledem někoho dalšího, aby nedošlo k rozvoji abstinenčních příznaků, které mohou být život ohrožující (delirium tremens).

Otázka: Dobrý den. Můj kamarád teď dva dny dost silně pil, řešil tímto nešťastně svůj psychický problém. Teď v noci mi volal, že je mu špatně, že se potřebuje napít, protože má třes, nemůže usnout, ať mu dovezu pití. Mluvil se mnou srozumitelně, protože od našeho odjezdu neměl již možnost alkohol pít. Tlačí na mne, abych mu ráno dovezla trochu vodky, že se potřebuje napít, aby mu nebylo zle. Co mám dělat, nechci mu ublížit. Přitom večer jsme spolu mluvili, že je mu dobře a teď ráno se mu udělalo zle. Poraďte prosím, budu nucena to nějak ráno řešit.

Doporučení: Dobrý den, při vážných obavách o zdraví kamaráda bych spíš doporučil volat linku první pomoci a s nimi konzultovat další postup, než přebírat zodpovědnost tím, že dovezete či poskytnete alkohol. Alkohol může sice v některých případech představovat nouzovou účinnou pomoc (rozvíjející se abstinenční syndrom ve formě život ohrožujícího deliria tremens či při otravě metanolem), ale lékař je mnohem kompetentnější takovou indikaci posoudit a zvolit bezpečnější alternativní medikaci. Navíc pokud budete kamaráda takto „krýt“ ve chvíli, kdy potřebuje skutečnou odbornou pomoc, oddálíte tím jeho vstup do léčby a tím vlastně riskujete prohloubení jeho možného problému s alkoholem.

Otázka: Dobrý den. Mám sestru, která si léčila psychické problémy z neúspěchů na vysoké škole alkoholem. Během roku se s ní stala alkoholička. Nyní jsme na to my, jako rodina přišli, se vším souhlasí, vážnost situace si uvědomuje. Zkoušela nyní sama přestat, bohužel těžké abstinenční příznaky se dostaví již druhý den, kdy přestala pít. A z toho má ona veliké obavy. Deprese, úzkost, křeče, brnění v končetinách, slabost, návaly horka/chladu, noční můry, atd. Co jsem vyčetl, tak tyto stavy by měly trvat cca 4-5 dnů. Dá se to nějak zmírnit? Na psychiatrii mají volno všude nejdříve příští týden.

Doporučení: Dobrý den, abstinenční příznaky při vysazení alkoholu u závislého mohou být nejen nepříjemné, ale i životu nebezpečné. Při těžkém průběhu se může vyskytnout tzv. delirium tremens, které může skončit až smrtí. Vyabstinování (detoxifikaci) bychom doporučili raději pod lékařským dohledem, ale pokud s tím Vaše sestra již začala, buďte ji nablízku a dohlížejte na ni. V případě komplikací okamžitě přivolejte lékaře. Váš popis abstinenčních příznaků sedí, ale průběh je individuálně velmi odlišný. Bohužel neexistuje žádný volně dostupný prostředek, který by je mírnil. Doporučuji klid, dostatek tekutin a podporu. Pozor ale na pokračování léčby – i když absťák po pár dnech odezní, je třeba věnovat se terapii závislosti jako takové, nejedná se pouze o tělesnou složku a odbourání alkoholu, ale o řešení příčin a následků pití v psychoterapii.

Otázka: Dobrý den, chtěl jsem se zeptat na to, jak velký problém mám s alkoholismem. Jelikož celý týden pracuji, nechodím nikam a nepiji alkohol, ale přijde pátek, a někdy sobota, a dostanu se k pití alkoholu, jako je pivo a rum, tak se vždy opiji, a to celkem dost, ale nastane neděle a pracovní týden, tak opět nepiji, a takhle se to opakuje, když zrovna nepracuji. Protože někdy pracuji i o víkendech, tak bych opravdu chtěl vědět, jaký mám problém s alkoholem.

Doporučení: Dobrý den, pravidelné pití alkoholu samo o sobě nepředstavuje závažný problém. Rizikem může být pití přes míru, protože silná opilost představuje stav, kdy můžete být nebezpečný sám sobě nebo svému okolí (nejčastěji jde o úrazy, nehody, výtržnosti či mezilidské konflikty, které mohou mít trvalé následky). Pravidelná konzumace většího množství alkoholu může také vést ke zdravotním potížím (snížená funkce jater, oběhového systému, nervového systému aj.) – pokud se takové zdravotní potíže vyskytnou, už můžeme hovořit o tzv. škodlivém pití. No a asi se ptáte na možnost rozvoje závislosti na alkoholu – ano, víkendové pití může představovat předstupeň závislosti, ale z frekvence ani z vypitého množství přímo nelze závislost určit. Doporučujeme Vám udělat si malý experiment: zkuste na nějakou dobu alkohol úplně vysadit (měsíc) a pozorujte, co to s Vámi dělá. Pokud to bez komplikací dokážete, závislý nejste. Pokud ne, doporučujeme osobně se obrátit na dostupnou adiktologickou ambulanci.

Otázka: Dobrý den, nevím, jestli jsem už alkoholik, nebo jestli si to jenom namlouvám. Popíšu situaci. Můj spánek stojí úplně za nic a když už se probudím, tak jediné, na co myslím, je to, až se zase napiju. Ale nemyslím si, že je to tak vážné, protože piju především jenom pivo. Akorát začínám pít tak po poledni a do večera dám těch piv cca 13, a to úplně každý den už několik let. Je to tak zásadní součást mého života, že bez toho prostě nemůžu být. Bez toho mám občas hrozné absťáky, ale koriguju to benzodiazepiny docela dost a beru antidepresiva a prášky proti úzkosti, ale radost ze života stejně nemám a proto chlastám, abych cítil tu iluzi radosti.

Doporučení: Dobrý den, z Vašeho popisu se zdá, že pití ve Vašem životě zaujímá tolik prostoru, že Vám už způsobuje vlastně jenom trápení. Kromě toho zmiňujete i další příznaky závislosti: fantazie o pití, abstinenční příznaky, touhu po pití, abyste si zlepšil náladu. Pokud byste chtěl svůj život změnit a zažívat zase štěstí nebo alespoň klid, léčba je možná a naděje na zvládnutí závislosti existuje. Ve Vašem případě bychom určitě nedoporučili pokusit se zvládnout abstinenci svépomocí, abstinenční syndrom může být u alkoholu doprovázen deliriem tremens, což je život ohrožující stav zmatenosti.

Otázka: Dobrý den, je mi 32 let a poslední dva roky skutečně každý den piji 2 sedmičky vína. Někdy den vynechám, ale málokdy. Obávám se, že to není ani tak o chuti, jako o pocitu. Víno je mi chuťově v podstatě odporné. Jiný alkohol už vůbec nepozřu (naštěstí). Piji hlavně proto, abych se uvolnil a abych například mohl mít sex, bez alkoholu se obávám neuvolnění. Přitom právě po alkoholu stejně vždy většinou usnu jako pytel brambor. Začínám mít problémy, vždy se budím třeba ve 3 ráno, buší mi srdce, už neusnu apod. Nemám nikdy takové ty opice, v práci funguji bezvadně. Neustále mám jako rozhašený překyselený žaludek, tloustnu, mám pocit, že skoro nejím, ale mám pod kůží víc a víc tuku…Nevím jak z toho kolotoče ven…

Doporučení: Dobrý den, z Vašeho popisu se zdá, že začínáte pociťovat negativní následky užívání alkoholu – počínající problémy se spánkem, sexem a trávením. Závislost je charakteristická tím, že člověku není dobře ani s alkoholem, ani bez něho, což může být ten kolotoč, o kterém píšete. Doporučujeme Vám se obrátit osobně na psychiatra (např. v AT ambulanci) ve Vašem dosahu a svěřit se mu se svými těžkostmi. Existují způsoby, jak zhodnotit, zda za Vašimi problémy opravdu stojí alkohol, i účinné metody, jak Vás podpořit v kontrolovaném užívání či v abstinenci, pokud se rozhodnete svůj život změnit.

Otázka: Dobrý den, zajímalo by mě, z jakého důvodu v posledních letech necítím žádné účinky alkoholu. Mám k němu velmi negativní vztah po zlých životních zkušenostech, ale velmi zřídka se ho napiju, možná jednou za rok. Jednou jsem pila panáka za panákem, když se snažil příbuzný opít mého muže, a necítila jsem absolutně nic, já vím, že si o sobě myslí kdejaký opilec totéž, ale opravdu necítím žádné účinky, jde o vodku nebo víno, dokonce ani v krku skoro nic necítím, skoro jako bych pila vodu. Může to být stresem? Život mi to nekomplikuje, ale je mi to záhadou. V životě jsem si prošla peklem, vím o problému hodně.

Doporučení: Dobrý den, subjektivní účinky drog se mohou zásadně lišit od jednoho člověka k druhému, ale alkohol patří mezi tlumivé drogy, jejichž účinky jsou zejména ve vyšších dávkách u všech osob relativně stejné. Každý z nás má ale jinou genetickou výbavu i životní zkušenosti. Vaše schopnost snášet a odbourávat alkohol může být nadprůměrná, stejně jako tolerance získaná časem. Jako pravděpodobnější vysvětlení se nám ale zdá spíš to, že intoxikace alkoholem jednoduše nenaplňuje Vaše očekávání, třeba chcete být veselá, nebo se zbavit starostí, ale alkohol Vám štěstí ani úlevu nepřináší, a proto si myslíte, že „nefunguje“. Pokud máte navíc k jeho užívání nějaký výrazný negativní postoj na základě „zlých životních zkušeností“, třeba se nevědomě snažíte jeho účinky potlačit. A co ještě může hrát roli je to, že alkohol ve vyšších dávkách působí negativně na poznávací schopnosti (zatemňuje smysly i myšlení), proto si nemusíte být změny vědomí ani plně vědomá. Ale jsou to všechno jen spekulace. Kdybyste měla potřebu přijít tomu na kloub, budete se muset osobně obrátit na nějakého odborníka ve svém okolí.

Otázka: Dobrý den, jsem alkoholička. Již dva roky jednou týdně se tajně napiji do okénka (většinou 6 piv). Zapíjím úzkost, která je samozřejmě druhý den ještě silnější. Na kocovinu si druhý den beru Neurol. Uvědomuji si zdravotní rizika, a nejen kvůli nim bych chtěla přestat. Když si dojdu za psychiatrem, bude informovat mého praktického lékaře? 

Doporučení: Je velmi důležité, že jste si vědoma rizik, která jsou spojena s užíváním alkoholu společně s léky, zvláště benzodiazepinové charakteristiky – může se jednat o stavy ohrožující Váš život. Ve Vašem případě je ovšem vhodné kontaktovat psychiatra, který má rozšířenou působnost také v návykových nemocech, nebo nejlépe kontaktovat adiktologickou ambulanci nebo službu, která se zabývá léčbou adiktologických poruch. Standardem je, že neanonymně léčba probíhá v ambulancích, které mají smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Je to stejné, jako jakákoliv jiná zdravotní péče. Existuje také varianta péče někde v privátní terapeutické sféře mimo systém zdravotního pojištění, takže se do systému zdravotního pojištění nedostane žádná informace o čerpané péči. Existuje pouze jeden zákonný důvod, proč by měl ošetřující lékař lékaři registrujícímu, tedy praktickému hlásit Vaši závislost, a to tehdy, pokud by byl problém natolik závažný, že by bylo na místě navrhnutí odebrání řidičského průkazu. V praxi se to ale děje pouze zřídka, pokud nespolupráce v léčbě na straně pacienta vede k opakovanému a dlouhodobému nezvládnutí závislosti zejména u řidičů z povolání.  Jedná se o obecné ustanovení zákonu o provozu na pozemních komunikacích (č. 361/2000 Sb.), který v § 89a uvádí: „Lékař, který zjistí, že žadatel o řidičské oprávnění nebo držitel řidičského oprávnění je zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel s podmínkou nebo není zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel, je povinen o této skutečnosti neprodleně informovat obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle obvyklého bydliště nebo místa studia žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění.“ V praxi lze pacienta, který se léčí se závislostí na alkoholu úspěšně, tedy abstinuje, považovat za způsobilého k řízení a proto není třeba toto nařízení zákona uplatňovat automaticky u všech osob, kterým je alkoholismus či jiná závislost diagnostikována. Na konkrétním postupu se můžete se svým psychiatrem předem domluvit. Zpravidla je léčba natolik bezpečná, že si ji zájemci o terapeutickou pomoc dovolí. Ono dříve či později při neléčeném stavu stejně dojde k prolomení toho, že by se o problémovém pití nikdo nedozvěděl. Léčbu ve specializované ambulanci doporučujeme zahájit spíše dříve a řešit problém základní – tedy alkoholovou závislost a nikoliv podružný – tedy „aby se to nikdo nedozvěděl“.

Dotaz: Dobrý den, mám problém s pitím a nevím jak z toho ven. Vždycky o víkendu, nebo když mám volno, tak to začne. Asi nevím, co s volným časem, a cítím se strašně sama, i když mám manžela, děti sice už odrostlé. Nevím, jak se s tím poprat. Jednou jsem vydržela nepít čtyři měsíce, bylo to fajn a pak to zase začalo.

Doporučení: Dobrý den, oceňujeme, že se na naši poradnu obracíte – není lehké ani příjemné si svůj problém uvědomit a svěřit se s ním. Jeden z klíčů může být v tom, co píšete – cítíte se sama, tak pijete, a po vystřízlivění jste se svým problémem zase sama, a i když se Vám samotné daří nějakou dobu abstinovat, nevydržíte dlouho. Prolomte tuhle samotu a kontaktujte odbornou ambulanci či poradnu. Zvládání škodlivého pití nebo závislosti je běh na dlouhou trať a mnohem lépe se běží s podporou někoho dalšího. Když už jste se rozhodla něco změnit a požádat o pomoc, vytrvejte a dotáhněte to do konce – zavolejte a objednejte se ještě dnes.

Otázka: Dobrý den, již asi 20 let piji sama doma, skoro každý večer, jenom víno. Nemám problémy v práci, i děti jsem sama vychovala a mají své rodiny. Chtěla bych přestat kvůli novému příteli, ale bojím se abstinenčních příznaků. Jak na to?

Doporučení: Dobrý den, je fajn, že uvažujete o změně. Doporučujeme to ale raději probrat osobně s adiktologem či psychiatrem v adiktologické ambulanci, protože abstinenční příznaky při vysazení alkoholu mohou být masivní a život ohrožující. Porada s odborníkem může také pomoci v udržení změn, kterých se Vám podaří dosáhnout. Pokud byste to chtěla zvládnout sama, svěřte se s tím alespoň někomu ze svých blízkých, aby rozuměli situaci a byli nablízku, kdybyste jejich pomoc potřebovala. Málokdo z těch, kdo si vybudovali závislost, je schopen se jí zbavit úplně sám a trvale – podpora a pomoc od druhých je účinná v každé fázi úzdravy.

Otázka: Dobrý den, mám mít strach, když mám asi delirium? Dva dny jsem nepila, ale ani nespala, a v noci jsem měla halucinace. Četla jsem, že bych měla být pod lékařským dohledem, brát léky, abych nedostala třeba epileptický záchvat. Já bych radši byla pod dozorem doma a bez léků. Je pátek a žádný doktor mě bez objednání nevezme.

Doporučení: Dobrý den, v první řadě chceme ocenit, že jste se rozhodla přestat pít a se svou závislostí něco udělat. A hned vzápětí Vás musíme velmi důrazně varovat. Pokud jste přestala pít alkohol, na který máte návyk, velmi pravděpodobně se skutečně může jednat o počínající delirium. V každém případě se jedná o stav, který Vás ohrožuje na zdraví i na životě. Z počátku si můžete uvědomovat, že něco z toho, co vidíte či slyšíte, jsou halucinace (pak se jim říká pseudohalucinace), ale později tento náhled můžete ztratit. Postupně totiž dochází ke ztrácení se v realitě (to je to delirium, česky zmatenost), postižený třeba neví, kdo je, kde se nachází, nepoznává lidi okolo sebe, může být agresivní vůči okolí i vůči sobě.

Rozhodně nedoporučujeme, abyste se abstinenční stav, který opravdu vypadá na počínající delirium, pokoušela zvládnout sama. Tomu vystřízlivění a zbavování se alkoholu z těla po dlouhodobém užívání se říká detoxifikace, většinou by měla probíhat pod dozorem lékaře, obzvlášť pokud je Vaše závislost silná a lze očekávat silné abstinenční příznaky, které mohou vést až k metabolickému rozvratu a smrti. Lékař na zmírnění abstinenčních příznaků předepisuje léky, ale jejich účinky by měl kontinuálně sledovat. V případě silné závislosti detoxifikace probíhá na specializovaném pracovišti (většinou na psychiatrii), kde jste pod neustálým dozorem. Zda může detoxifikace probíhat v domácím prostředí s ambulantní kontrolou, rozhoduje lékař na základě podrobné diagnostiky – pokud jste měla halucinace, je pravděpodobné, že Vaše závislost je natolik silná, že ambulantní detoxifikaci Vám lékař nedoporučí.

Delirium se většinou rozvíjí druhý až třetí den po přerušení pití. A charakteristická je pro tenhle stav taky nespavost. Pokud jste spala a zdál se Vám sen, ještě se nemusí jednat o delirium. Problém je ale v tom, že jakmile delirium skutečně propukne, už bude pozdě – nebudete třeba vědět, kdo jste, kde se nacházíte, kdo jsou Vaši blízcí… a pak už si poradit či pomoct nenecháte. Rozhodně Vám doporučujeme vyhledat psychiatra co nejdřív a poradit se s ním, zda máte zkusit detoxifikaci v domácím prostředí a za jakých podmínek.

Opět zdůrazňujeme, že je skvělé, že jste se rozhodla s pitím něco dělat, ale skočit do toho rovnýma nohama bez odborné pomoci je celkem nebezpečné. Delirium potká asi každého desátého alkoholika, a každý stý na něj umírá. Takže pravděpodobnost toho, že to zvládnete, je sice relativně velká, ale jakékoliv riziko, že se to zvrtne, rozhodně nemá cenu riskovat, obzvlášť když máte kolem sebe lidi, kteří při Vás stojí a záleží jim na Vás.

Vyhledejte proto co nejdřív psychiatra, rozhodně to neodkládejte ani o den. Kdyby delirium skutečně propuklo, Vy už o tom nejspíš nebudete vědět, budete vědomím takříkajíc mimo, ale někdo vedle Vás by měl vědět, co se s Vámi děje a okamžitě Vám volat záchranku.

Otázka: Dobrý den, mám problém s alkoholem. Chtěl bych přestat, ale nedokážu to. Vydržím pár dní a pak mě chutě dostanou. Docházím k terapeutovi, ale moc mě to neposouvá. Co mohu dělat?

Doporučení: Dobrý den, chuť se napít (bažení, craving) je jedním z příznaků závislosti a je velmi těžké ji zvládnout. Chutě bývají nejsilnější během několika prvních týdnů. Proto je důležité objevit nové a účinnější strategie zvládání situací, kdy se tak stane. Abyste nové strategie našel, musíte nejdřív objevit a pojmenovat ty současné, které nejsou dostatečně účinné. V tom by Vám měl být terapeut schopen pomoct. Doporučují se různé metody zvládání bažení, obecně jde o změnu myšlení (rozpoznání pocitu, který je známkou bažení, sebeuvědomění a zakotvení v přítomnosti, pozorování myšlenek bez reakce na ně, zastavení myšlenek, nahrazení myšlenek pozitivními a produktivními apod.) nebo změnu chování (udělat něco, co vám na chutě pomůže nemyslet, relaxovat – to je třeba se nejprve naučit, udělat opak toho, co vás nutí udělat chuť apod.). Pokud se Vám chutě nedaří zvládat pomocí ambulantní léčby, je třeba uvažovat o dalších alternativách, zde máme na mysli zejména ústavní léčbu. Nevzdávejte se, uklouznutí a relapsy jsou běžnou součástí procesu uzdravení. Pokud budete opravdu chtít přestat a každý případný neúspěch proberete se svým terapeutem, nakonec uspějete.

Otázka: Dobrý den, mám problém s alkoholem. Docházím do terapie, ale nelepší se to. Ústavní léčbu si nemůžu dovolit kvůli dluhům v bance, bojím se výpadku příjmů a možné ztráty zaměstnání.

Doporučení: Dobrý den, kromě terapie či psychoterapie doporučujeme i psychiatrickou péči. Psychiatr specializovaný na závislosti může Váš problém pomoci přesněji diagnostikovat a nabídnout vhodnou podpůrnou medikaci pro zvládání chutí, a také medikaci, která odstraní případné přidružené problémy jako např. deprese nebo úzkosti. V případě, že se Vám ani tak nebude dařit, bude možná pobytová léčba nezbytná. Pokud jste závislý, je velmi pravděpodobné, že při neúspěšné ambulantní léčbě se bude Váš stav postupně zhoršovat, a kromě zdraví a svých blízkých přijdete i o zaměstnání a dluhy se prohloubí. Čím déle budete své rozhodnutí pro ústavní léčbu odkládat, tím horší výchozí pozici budete mít. Pokud bude Vaše ústavní léčba úspěšná, „přijdete“ o dva tři měsíce, pokud budete trvat na neúspěšné ambulantní léčbě, přijdete o celý život.