závislost
Co už je závislost?
Závislost na alkoholu je chronické recidivující onemocnění. Centrální popisnou charakteristikou syndromu závislosti je touha (často silná, někdy přemáhající) užívat alkohol nebo jiné návykové látky. Fyzická (tělesná) závislost se projevuje nárůstem tolerance k alkoholu a přítomností odvykacího stavu, jehož součástí je silná touha nebo pocit puzení užívat látku.
Základní terminologie rozlišuje úzus psychoaktivní látky (prosté jednorázové užití nebo i opakované užívání, které nevede k žádnému významnému poškození uživatele), dále její škodlivé užívání (synonyma abúzus, užívání dysfunkční, rizikové, problémové; kde již dochází k tělesnému, psychickému nebo interpersonálnímu poškození jedince) a syndrom závislosti.
Klinickou diagnózu závislost na alkoholu stanovují lékaři a další odborníci na základě diagnostických kritérií dle Mezinárodní klasifikace nemocí a souvisejících zdravotních problémů (MKN-10).
Diagnóza závislosti by se obvykle měla stanovit pouze tehdy, jestliže během posledního roku došlo ke třem nebo více z uvedených jevů.
Rozvoj závislosti na alkoholu probíhá většinou velmi nenápadně, pozvolna a často na něj jedince upozorní až jeho okolí. Dobu, za jakou dojde při pravidelné konzumaci alkoholu k závislosti, nelze stanovit. Je velmi individuální a u někoho může ke vzniku závislosti dojít již po velmi krátkém období pravidelného pití (děti a mladistvý představují skupinu se zvýšeným rizikem).
Postupně se objevují tyto příznaky: zvyšování tolerance vůči alkoholu, postupná ztráta kontroly nad příjmem alkoholu, zanedbávání osobních zájmů, pracovního, rodinného a společenského života atd.
OBRANA
Současně dochází k pozvolným změnám v myšlení a chování, které se postupně mohou fixovat a způsobit osobnostní změny. Jedná se o tzv. adaptační mechanizmus, neboli způsob vyrovnání se s realitou a problémy v různých sférách života jako jsou vztahy a zaměstnání, které se kvůli závislosti na alkoholu objevily. Tyto změny myšlení a z nich vycházející chování se označují jako „alkoholické obrany“. Člověk závislý na alkoholu jimi zpočátku zakrývá, později vysvětluje a obhajuje (racionalizuje) své pití.
ZVÝŠENÍ TOLERANCE
Příznakem rozvinuté závislosti je nárůst tolerance vůči alkoholu následovaný výskytem odvykacích příznaků například v podobě „ranních doušků“.Ty se projeví jako potřeba odstranit příznaky nastupujícího odvykacího stavu doplněním hladiny alkoholu vzápětí po probuzení. Mohou se objevit také poruchy paměti jako tzv. „okénka“, což jsou typické výpadky paměti, při kterých si jedinec nepamatuje, co během užívání alkoholu dělal.
SNÍŽENÍ TOLERANCE
Pro vývoj tolerance na alkohol je typické, že s rozvojem závislosti dochází zpočátku k jejímu zvyšování, kdy je jedinec závislý na alkoholu schopen denně zkonzumovat značné množství alkoholu, přičemž nepůsobí dojmem opilého člověka. Postupně však dochází ke snížení tolerance k alkoholu vlivem výrazného snížení schopnosti alkohol metabolizovat. To se projevuje tím, že i malé množství vypitého alkoholu vyvolá těžkou opilost.
Zajímá vás, jaký je rozdíl mezi rizikovým a škodlivým užíváním?
Nebo nevíte, jaká je doporučená maximální denní dávka alkoholu, nebo co je to abstinenční syndrom a delirium tremens?
Podívejte se na stručný přehled užívání alkoholu a jeho rizik.