ALKOHOL A senioři
Problematika závislostí na alkoholu se nevyhýbá ani významné skupině obyvatelstva. Touto skupinou jsou senioři. V kategorii 65+ je dle nejnovějších dat Českého statistického úřadu z konce roku 2019 zhruba 2,5 mil. osob, z celkového počtu obyvatel ČR, které činí 10,65 milionu osob.
Škodlivé užívání alkoholu u seniorů se může rychleji rozvinout v závislost a je častěji doprovázeno komplikacemi, jako je odvykací stav s deliriem, amnestický syndrom či psychotická porucha (Skopalová, 2014).
Skopalová (2014) uvádí, že vlivem alkoholu mohou být ovlivněny již přítomné somatické choroby a zhoršit tak jejich průběh včetně negativního ovlivnění lékových interakcí. Senioři často užívají více léků najednou a proto je nadměrná konzumace alkoholu ve vyšším věku tématem, který je potřeba řešit (Rigler, 2000).
Čím starší je osoba trpící alkoholismem, tím je vyšší riziko komplikací, které se mnohdy zdají být v dospělém věku banální. Jsou tím například závažnější důsledky pádu a malnutrice. Senioři mají velice často ve vyšším věku postižen kostní systém osteoporózou, mají omezenou mobilitu a o to náchylnější jsou k úrazu vlivem alkoholu (Skopalová, 2014).
Dlouhodobé užívání alkohol má škodlivé účinky na mozek a ve stáří může být tento vliv ještě umocněn vzhledem k již probíhajícím atroficko-degenerativním procesům. S vyššími dávkami alkoholu roste i centrálně tlumivý účinek alkoholu, který se následně projevuje zpomalením psychomotoriky, zvýšením či poruchám spavosti a sedace, výraznější zmateností či poruchami paměti (Skopalová, 2014).
Dle Jiráka a kol. (2009) se alkoholická demence vyskytuje v populaci ve středním věku, ale může se objevit i u seniorů. Rozvíjí se plíživě. Vzniká při dlouhodobém zneužívání velkých dávek alkoholu za přítomnosti napomáhajících faktorů, jako je malnutrice, hypovitaminózy, onemocnění jater a ledvin nebo onemocnění mozku. U tohoto typu demence bývá přítomen těžký úpadek osobnosti (Jirák, Holmerová, Borzová, 2009).
Dalším rizikovým faktorem závislosti u seniora je sociální vyloučení. Příbuzné osoby odmítnout péči o takto závislého seniora na alkoholu, který může následně trpět sociální izolací (Skopalová, 2014). V těchto případech je důležité identifikovat tato rizika a zprostředkovat seniorovi odborné sociální poradenství popř. jeho vstup do pobytových sociálních služeb.
Prognóza závislých pacientů vyššího věku, kteří dobře spolupracují při léčbě, je příznivá.Osvědčila se kognitivně-behaviorální terapie, podpůrná skupinová terapie, svépomocné organizace jako Anonymní alkoholici a rodinná terapie.
Z výzkumu Pasecké (2016) vyplývá, že pracovníci v pobytových sociálních službách mají více zkušeností s vlivem návykových látek na sociální interakci než s vlivem na zdraví klientů, duševní či fyzické. Pasecká (2016) uvádí, že dopad a následky v sociální oblasti jsou dle zkušeností pracovníků znatelné, téma konzumace návykových látek v domovech pro seniory není zanedbatelné, a ačkoli se objevují i pozitivní vlivy konzumace alkoholu na sociální interakce, zkušenosti pracovníků s konfliktními sociálními interakcemi převažují, a tak vzniká mnoho situací, které si žádají intervenci sociálních pracovníků.
