Policisté se zaměří na alkohol a drogy
Zhruba dvě stovky dopravních policistů se zapojí do bezpečnostní akce, která včera začala v celém Královéhradeckém kraji. Policisté se u řidičů zaměří na dodržování zákazu požívání alkoholických nápojů a návykových látek před a v průběhu jízdy. V hledáčku dopravních policistů budou i motorkáři a cyklisté. Ani oni nemohou jako účastníci silničního provozu sednout na kolo po požití alkoholu. Policejní hlídky potkáte v těchto dnech mnohem častěji na všech typech silnic od dálnice D11 až po okresní silnice. Hlídky budou podle mluvčí krajských policistů Magdaleny Vlčkové z taktických důvodů svá stanoviště často měnit. Od začátku roku zjistili policisté požití alkoholu už u 153 účastníků dopravních nehod. Kromě vysoké pokuty hrozí řidičům v případě pozitivní dechové zkoušky odebrání řidičského průkazu až na jeden rok.
Rychnovský deník, 18.07.2020
Karanténa? Drog bylo v Ústí dost
Koronavirus neměl vliv na závislé na drogách, stoupl ale počet alkoholiků. Jestli něco fungovalo během nouzového stavu normálně, tak to byl trh s drogami a jejich užívání. Aspoň to říkají experti, kteří denně přicházejí do kontaktu s narkomany na Ústecku. Obchod s návykovými látkami tady podle nich zároveň nedoznal zásadních změn. […] Epidemie a její následky ale vedly k vyššímu počtu lidí s problémem s alkoholem. Potvrdila to vedoucí adiktologických ambulancí DrugOut klubu Ilona Šulcová. „Objevili se klienti, kteří začali víc pít v době, kdy byli doma. Nebo si toho začalo víc všímat jejich okolí. Třeba proto, že zůstávali doma s manželkou,“ řekla Šulcová s tím, že poslední vývoj se oproti tomu nepodepsal na růstu počtu gamblerů ani uživatelů drog. „Měli drog dostatek. Sami klienti to říkají. Neubylo jich, měli jsme i vysoké výměny stříkaček,“ potvrdila ředitelka odborných programů a služeb Drug-Out klubu Radka Kobližková. […]
Ústecký deník, 18.07.2020
Po epidemii může hrozit více sebevražd
Po epidemii nového typu koronaviru může podle odborníků na duševní zdraví hrozit zvýšení počtu sebevražd, i kvůli nezaměstnanosti a ekonomické krizi. Uvedli to členové Rady vlády pro duševní zdraví.
Studie Národního ústavu pro duševní zdraví prokázala, že se během pandemie o třetinu častěji u lidí objevily sebevražedné myšlenky. […] Studie NUDZ také ukázala, že v době pandemie zhruba o desetinu přibylo lidí s úzkostmi a depresemi. Více se také lidé nárazově opíjeli. Jestli vzrostla celková spotřeba alkoholu zatím není jasné. Podle Anderse sice lidé nemohli chodit pít do hospod, více ale pili doma.
Linka psychické pomoci, kterou ministerstvo zdravotnictví po dobu karantény zřídilo, podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) za tři měsíce provozu odbavila 2600 hovorů, někdy až stovku denně.
Haló noviny, 18.07.2020
Dva roky prodával nelegální alkohol
Na parkovišti uprostřed náměstí ve Spáleném Poříčí na Plzeňsku zastavuje tmavě modrá dodávka. Během několika minut se u ní začínají houfovat lidé, kteří následně odcházejí s plnými taškami. Tímto způsobem podle policie nejméně dva roky fungoval pouliční prodej nelegálního alkoholu na různých místech v České republice, za kterým údajně stojí obchodník z Břeclavska Martin T. Zahájili jsme trestní stíhání 52letého muže pro přečin porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží,“ potvrdila Právu domažlická policejní mluvčí Dagmar Brožová. Hrozí mu za to až tři roky vězení. Právě na Domažlicku v červnu 2018 celníci při kontrole vozidla Martina T. objevili stovky nekolkovaných lahví tvrdého alkoholu. Když o několik měsíců později u stejného řidiče našli při další kontrole na Klatovsku znovu nekolkované zboží, požádali o soudní povolení k jeho sledování. Podle dobře informovaného zdroje pak celníci půl roku Martina T. monitorovali. „Zjistili, kam jezdí nezdaněný alkohol prodávat. Šlo o desítky míst ve Středočeském, Plzeňském a Jihočeském kraji. Na trasu vyjížděl pravidelně jednou za dva až tři týdny. Dodávkou objížděl obce a města, kde už měl, dá se říci, pravidelnou klientelu. Tvrdý alkohol nabízel v litrových lahvích,“ uvedl zdroj. Detektivové měli také přehled o pohybu peněz na jeho účtech. Vklady vyšších částek prováděl vždy poté, co se vrátil z obchodní cesty. Vše pak vyvrcholilo domovní prohlídkou v bydlišti obviněného loni v listopadu, kde mimo jiné celníci našli barel s desítkami litrů alkoholu a dále lahvičky s aromatickými ochucovadly, jako například meruňka, višeň nebo hruška. „Samozřejmě že se tady o té šťáře mluvilo. Žádné podrobnosti ale nevím,“ reagoval starosta obce, kde obviněný bydlí. Jak Právo dále zjistilo, zákazníci Martina T. měli za to, že od něj kupují pravou ovocnou pálenku. Ve skutečnosti se ale jednalo o pančovaný alkohol. Zjistil to laboratorní rozbor ze zajištěných vzorků. „Obviněný muž odběratelům tvrdil, že jde o čistý produkt z pěstitelské pálenice. Analýza ale ukázala, že šlo buďto pouze o konzumní líh ochucený ovocným aroma, nebo směs ovocného destilátu a potravinářského lihu vyrobeného průmyslovým způsobem z řepky či brambor,“ dodal zdroj. Odkud Martin T. alkohol získával, není jasné. Podle informací Práva odmítl vypovídat.
Právo, 16.07.2020
Nenechte se opít rohlíkem či pralinkou
[…] Redakce MF DNES se […] rozhodla, že alespoň některé legendy uvede na pravou míru. Domluvila se s Nemocnicí Na Bulovce a předním českým odborníkem v oboru toxikologie Jaroslavem Zikmundem, který se problematice detekce a odbourávání alkoholu věnuje přes třicet let. Společně pak vytipovali nejproblematičtější nápoje a potraviny: nealkoholické pivní mixy, cukrovinky, pečivo, ovocné pochoutky, ústní vody či deodoranty a mnoho dalších. Šestice dobrovolníků poté pečlivě pila, pojídala a kloktala, aby se za pomoci profesionálního přístroje značky Dräger dopracovala k překvapivému závěru: i po zdánlivě nevinných potravinách můžete skutečně nadýchat. Ale pozor, omlouvat rumovými pralinkami nebo ústní vodou večírek nemá smysl, za pár minut, maximálně po čtvrthodině totiž alkohol z dechu vyvane. To se po prohýřené noci nebo alkoholem prokládaném letním odpoledni prostě stát nemůže. […] „Z praxe víme, že některé potraviny a nápoje, ale také nemoci jako cukrovka mohou ovlivnit obsah alkoholu v dechu. Pokud je tedy dechová zkouška pozitivní, provedeme opětovné měření po 5 minutách,“ ubezpečuje řidiče Hana Rubášová z Policejního prezidia. Nárok máte i na třetí přeměření. A pokud by z vás ani poté vykloktaný etanol nevyprchal, rozhodly by laboratorní testy a odběr krve. […] Zatímco alkoholový pohlavek, který přístroji uštědřila etanolem nasáklá ústní voda, nejspíš nikoho nezaskočil, hodnoty, které hlásil displej po čokoládových pralinkách, bonbonech či plněném croissantu, laiky skutečně překvapily. […] Při výrobě „amerického“ pečiva se sice alkohol přímo nepoužívá, etanolem se však housky a rohlíky stříkají zvenčí. „Alkohol totiž funguje jako konzervant,“ připomíná odborník na toxikologii, který řidičům doporučuje vždy prostudovat složení výrobků, ať jde o potraviny, nápoje, drogerii, či léčiva. […]
Mladá fronta DNES, 16.07.2020
V Chorvatsku může řidič za volant i s půl promile
[…] na rozdíl od nás si řidič v Chorvatsku opravdu může dát klidně pivo a sednout za volant, ale pozor, ne ten mladý. Pro řidiče do 24 let tady platí nulová tolerance, co se týká alkoholu v krvi. Stejně jako u profesionálních řidičů. Chorvati alkohol za volantem nepromíjí. Těch tolerovaných půl promile navíc platí, jen když nejste účastníkem dopravní nehody. Pokud se do nějaké bouračky připletete nebo ji způsobíte, tolerance alkoholu je nulová. A třeba v sousedním Slovinsku netolerují žádný alkohol u těch, kteří mají řidičák méně než 2 roky. Z Chorvatska Renata Kuková, Rádio Impuls.
Rádio Impuls, 14.07.2020
Radí, do jakého alkoholu investovat
Popravdě, nevím o nikom ani ve střední Evropě, kdo by se věnoval stejné parketě, odpovídá Právu someliér Robert Vaněček z Poděbrad, na otázku, má-li v Česku konkurenci. Zájemcům radí, do jakých značek, druhů alkoholu je nejlepší investovat. Investice do alkoholu se podle odborníků z oboru v posledních pěti letech zhodnocují lépe než do akcií. […] Zlomový okamžik, co se alkoholu jako investice týče, přišel v roce 2007. Koňak Black Pearl rodinné firmy Louis XIII. se vydražil za 360 tisíc korun. Vyvolávací cena činila 60 tisíc. „Nevěděli jsme, co s lahví, kterou jsme měli v distribuci, dělat. Napadla mě dražba,“ zavzpomínal. […] Nelze počítat, že člověk koupí vhodnou láhev, za pět let ji prodá a trhne velké peníze. Alkohol vydělává tak za 15 až 25 let, mírní Robert nadšení. Ceny whisky nebo koňaku, jimiž se zaobírá, se pohybují v cenové relaci od 30 tisíc do tří milionů. „Trendy jsou i v tomto oboru. Jenže jsem strašně konzervativní, nedoporučuji je. Jde to nahoru a pak zase dolů. Věnuji se tradičním značkám, které, když přijde krize, zůstanou na úrovni,“ vysvětluje. […]
Právo, 15.07.2020
Na loňská čísla už se nikdy nedostaneme
Ředitel likérky Fruko–Schulz Josef Nejedlý hodnotí dopady koronavirové krize. Jen málokdo by neznal proslulou etiketu s námořní plachetnicí. Tuzemák, dříve v Česku známý hlavně jako tuzemský rum, je vlajkovou lodí jindřichohradecké likérky Fruko–Schulz. Jenže zavřené hospody v době koronavirové krize se podepsaly i na jeho spotřebě a hlavním produktem společnosti se na čas stala dezinfekce. „Už teď víme, že se na loňská čísla nikdy nedostaneme. Významně nám klesl i odbyt v zahraničí,“ říká ředitel likérky Josef Nejedlý. Před téměř osmi lety zamávala trhem s alkoholem metanolová aféra. Tehdy jste prorokoval, že bude trvat měsíce, než se odbyt vrátí do původních čísel. Dá se to samé říci i o letošní koronavirové epidemii? Metanolová aféra byla pro producenty alkoholických nápojů daleko složitější a vážnější. Nikdo totiž nevěděl, jak se k tomu stát postaví, protože se tu kořalka roky prodávala načerno. Věděl o tom stát a nikdo to nechtěl řešit. Tím ale nechci zlehčovat současnou situaci, protože byly dva a půl měsíce zavřené hospody. Tvrdý alkohol se pije hlavně tam, a to bylo citelně znát. Propad prodeje byl v té době přibližně čtyřicet procent. Týkalo se to všech lihovarníků a producentů tvrdého alkoholu, a to bez výjimky. […] V likérce pracujete už 30 let, jak se podle vás za tu dobu proměnila česká kultura pití alkoholu? Nemyslím si, že by se nějak dramaticky proměnila. Český národ byl odjakživa národ pivařů, tak to asi zůstane i nadále. Co si však pamatuji, tak i za studií na vysoké škole jsme pili tuzemák nebo zelenou. Zdá se mi, že právě zelená začíná být v poslední době stále více oblíbená. Jenže ceny lihovin jsou neustále vyšší hlavně kvůli spotřební dani v Česku. I přesto je vidět, že tvrdý alkohol zůstává u Čechů populární.
Mladá fronta DNES, 13.07.2020
Češi teď pijí méně lihovin
Šéf vizovické likérky Rudolf Jelínek Pavel Dvořáček popisuje, jak firma zvládala koronavirovou krizi, jak lidé během ní kupovali méně alkoholu a jak se v tomto byznyse stále obtížněji podniká. Vletech 2008 a 2009 přišla finanční krize, v roce 2012 prohibice a letos nouzový stav vyhlášený kvůli koronaviru. Alkoholový byznys neprochází skvělými časy. „Pokud jde o výrobu destilátů, tak jsme v posledních zhruba deseti letech pod obrovským tlakem. Musíme k tomu ještě přičíst zvýšení spotřební daně v roce 2010, což vedlo až k metanolové kauze. Lihoviny začínaly být drahé a pro spoustu skupin lidí bylo zajímavé nelegálně vyrábět alkohol. Navíc se spotřební daň velmi výrazně zvýšila také od letošního roku, a to o 13,5 procenta, což je bezprecedentní,“ říká [Dvořáček]. […] Neplatilo v tuzemsku, že by si lidé kupovali víc alkoholu domů, když nemohli pít v hospodách? I kolegové z jiných branží si mysleli, že to, co neprodáme v gastronomii, prodáme v řetězcích. Nebylo to tak. Spotřeba lihovin se během koronavirové krize razantně snížila. Nezapomeňme na to, že do Česka ročně přijede více než deset milionů turistů, jejichž spotřeba alkoholu na hlavu je mnohem vyšší než u průměrného Čecha. Jezdí sem za památkami, ale také za levným alkoholem, zejména pivem. Máme nejlevnější pivo v celé Evropy. Spotřeba alkoholu poklesla také proto, že odjela většina z 600 až 800 tisíc cizinců, kteří do republiky jezdí oficiálně či neoficiálně pracovat. Tato situace byla skvělým laboratorním prostředím. Pokud jde o spotřebu alkoholu u Čechů, tak jsou v evropském průměru. […]
Mladá fronta DNES, 13.07.2020
Kradl alkohol v obchodech i v domě. Hrozí mu 3 roky vězení
22letý recidivista skončil ve vazební věznici poté, co se v uplynulém týdnu dopustil nejméně pěti krádeží. V minulosti byl už čtyřikrát trestaný. Mladý muž kradl v různých prodejnách ve Varnsdorfu převážně alkohol, který pak dále rozprodával. Postupně odcizil alkohol za více jak čtyři tisíce korun. Krást v obchodech mu ale nestačilo. V noci z neděle na pondělí se vloupal do rodinného domu, kde ukradl šest lahví alkoholu a také mobilní telefon. Celková škoda byla více než šest tisíc korun. Muž je obviněný z přečinů krádeže a porušování domovní svobody. Hrozí mu až tříletý trest.
Děčínský deník, 09.07.2020
VŠE o… Češích a alkoholu
Alkohol si u nás denně dopřeje 600 tisíc lidí. Je vnímán jako součást života a společnost je k jeho užívání tolerantní. Průměrná spotřeba je dlouhodobě vyšší než 11 litrů čistého alkoholu na osobu ročně (podle použité metodiky). Téměř 70 procent spotřebovaného alkoholu v zemi vypije pouhá pětina populace.
Ve většině evropských zemí spotřeba od roku 1990 klesala, v Česku naopak rostla. Průměrný český muž ročně vypije dokonce více než 18 litrů čistého lihu. Téměř na současnou úroveň se spotřeba vyšplhala už v roce 1992. Maxima dosáhla v roce 2008, ale ještě v roce 2013 byli Češi ve spotřebě alkoholu na osmém místě. Více pili například Němci, Rakušané, Litevci nebo Rusové. Trend v objemu konzumace alkoholu (měřený spotřebou čistého lihu) v Česku za posledních pět let vykazuje mírný pokles, v letech 2008 až 2018 podle ČSÚ o 5,77 procenta. Negativní dopady způsobené konzumací alkoholu během posledních 10 let poklesly, ubylo trestných činů i nehod pod vlivem alkoholu. Ovšem, zvýšil se počet úmrtí na alkoholické onemocnění jater. Trendem je, že Češi pijí stále častěji doma. Cenová dostupnost alkoholu obecně se dlouhodobě zásadně nemění. Češi utrácejí za alkohol zhruba 3,5 procenta svých příjmů, více než dvojnásobek průměru Evropské unie. Evropa je pak v celosvětovém kontextu centrem konzumace alkoholu. Na konci světového žebříčku jsou převážně muslimské země. Alarmující je konzumace alkoholu u nezletilých, kde je Česko nad mezinárodním průměrem. U mladších osob převažuje nárazové pití nadměrných dávek ve stylu „binge drinking“, u starších každodenní konzumace alkoholu. Významný vzhledem k dopadům na jednotlivce i společnost je podíl neevidované spotřeby alkoholu. Ten je však v Česku skutečně malý. Typicky česká struktura konzumace alkoholu má těžiště v konzumaci piva (téměř 50 procent), asi 130 litrů na hlavu, doplněné nějakým tím panákem (až 29 procent) a teprve třetí příčku zaujímá alkohol obsažený ve víně. Tento charakteristický vzorec se pozvolna mění. Pivaři preferující klasické hospody stárnou a mizí. Mladí muži hlásící se k pití piva jsou stále nejpočetnější skupinou, ale oproti starším konzumují méně díky nižší frekvenci pití. Navíc svůj zájem více štěpí mezi ostatní alkoholické nápoje. Podíl žen pivařek dlouhodobě klesá a pohybuje se pod 60 procenty žen, jejich spotřeba přepočítaná na osobu stagnuje (dvě piva týdně). Již desítky let trvá růst konzumace vína (na necelých 20 litrů na osobu ročně), čemuž nahrává i zvyšující se podíl žen v populaci v souvislosti se stárnutím populace. Uvážíme-li rostoucí oblibu vína u žen i mladších mužů a dále srovnatelně vyšší podíl alkoholu ve víně, tak výpadek stárnoucí populace konzumentů piva je v jisté míře kompenzován. Pokud jde o lihoviny, spotřebuje jich Čech ročně asi sedm litrů a preferuje rum či vodku, představující bezmála polovinu jejich spotřeby. S odstupem následuje brandy a ovocné destiláty. Vzhledem k mladší generaci od dětství zvyklé na sladké limonády roste obliba likérů, sladšího pití s nižší lihovitostí. Konzumace destilátů poklesla po metanolové aféře a k předešlé úrovni se již nevrátila. Domácí spotřebu ovlivňuje i nárůst počtu zahraničních turistů, přeshraniční nákupy alkoholu, tranzitní jízdy zahraničních řidičů, letištní transfery a zahraniční pracovníci z východních zemí.
Hospodářské noviny, 09.07.2020
Zdroje:
newton media
